Rešeršní  činnost

Cílem  modulu je poskytnout komplexní přehled o využití rešeršních metod (bibliografické rešerše, rešerše v plnotextových informačních systémech, faktografické rešerše, online bibliometrické/informetrické rešerše aj.) v podpoře vědy, výzkumu a vývoje, řízení inovací. Dílčím cílem je pak seznámit nejen s metodami informační podpory vědy a výzkumu, ale také s metodami informační podpory managementu podnikového i managementu státních institucí či veřejného sektoru.

Osnova

  1. Základní  pojmy, pracovní definice, vymezení dialogových informačních služeb
  2. Význam typologie dokumentu v rešeršních strategiích a pro uživatele
  3. Vývoj a význam rešeršní činnosti, rešeršní aktivity pro vědu a výzkum, organizace rešeršních služeb pro různé uživatelské kategorie s důrazem na vědeckou komunitu, informace pro základní výzkum, informace pro aplikovaný výzkum, identifikace, analýza a pochopení informačního chování uživatele/výzkumníka
  4. Typologie rešerší v informačních systémech
  5. Rešerše a rešeršní postupy ve vztahu k informačnímu cyklu
  6. Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním službám (bibliografické, faktografické, plnotextové a adresářové), případně další dělení bází dat (např. zdrojové, referenční)
  7. Internetové vyhledávače vinformačních službách pro vědu a výzkum (např. Google Scholar, Scirus)
  8. Informační systémy typu CRIS a jejich role vrešerších pro vědu a výzkum, resp. pro hodnocení výstupů VaV (R&D)
  9. Informační a znalostní management z pohledu využívání externích zdrojů a online informačních služeb
  10. Chování při vyhledávání informací (information behaviour information seeking behavior, information searching behavior) , Kognitivní model uživatele
  11. Vztah uživatel a informačního specialisty (rešeršér, informační pracovník typu CIO, CKO, „science librarian" referenční knihovník, referenční specialista, online specialista, informační analytik, specialista pro competitive intelligence)
  12. Human-Computer Interaction (HCI) a vymezení vztahu této disciplíny k dialogovým informačním systémům (rešeršním systémům)
  13. Standardizace v oblasti vedení komunikace s informačním systémem (např. ISO 9241), ergonomie systémů online pracoviště (softwarová ergonomie, fyzická ergonomie)
  14. Stanovení rešeršní strategie a taktiky, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, metody listování/prohlížení/tzv. browsingu , fuzzy logika a její role ve vyhledávání informací
  15. Role dotazovacího jazyka v přístupu do databázových systémů, unifikace nebo snahy o unifikaci dotazovacích jazyků, struktura dotazovacího jazyka
  16. Vyhledávání volné (free-text searching) a svyužitím řízených slovníků (vocabulary based searching)
  17. Formální úprava rešeršních výstupů v praxi, historické způsoby úprav rešeršních výstupů, konverze do informačních systémů pro účely vedení osobní dokumentace týmů i jednotlivců, např. vědeckých pracovníků, role a způsoby využití citačních manažerů (EndNote, ProCite, RefWorks), vedení dokumentace vědeckých týmů
  18. Báze dat z oblasti biomedicínského a farmaceutického výzkumu, z oblasti přírodních, technických a aplikovaných věd (informační podpora výzkumu a vývoje) zpohledu rešeršních strategií
  19. Báze dat z oblasti společenských a humanitních věd zpohledu rešeršních strategií
  20. Báze dat z oblasti ekonomiky, obchodních a firemních informací základně zpohledu rešeršních strategií, báze dat pro tzv. competitive intelligence - vytěžování tzv.otevřených zdrojů (open sources), systémy zahraniční a tuzemské zpohledu rešeršních strategií
  21. Využívání přístupů tzv. open access, portálů informační podpory vědy a výzkumů, digitálních knihoven a digitálních archívů apod. zpohledu rešeršních strategií
  22. Systémy šedé literatury pro vědu a výzkum v databázových centrech, přístupné přes výzkumná centra a univerzity zpohledu rešeršních strategií
  23. Web 2.0 systémy vědeckých informací, možnost zapojení prvků a vlastností tzv. webu 2.0 (library 2.0) do rešeršních systémů